Bramborové knedlíky plněné uzeným vepřovým bokem, se zelím na karamelizované cibulce

.. jsou českou klasikou, tedy českou spíše až od 19.století. No přeci jsme si z toho Rakousko-Uherska mohli něco přinést, ne? Já ale nemám recept od služky císaře pána, ale od své ségry, která je na bramborové knedlíky expert, a možná právě ten její recept do zmíněné éry sahá, neb jej má od babičky. Jasné ale je, že kdo tohle těsto vyzkouší, zklamán nebude. Obvykle zde uvádím množství od oka, jak mně přijde pod ruku, teď musím být ale přesný.. Základem těsta jsou „kupodivu“ brambory (nikoliv rozšířený magický prášek ze supermarketu, který naštěstí naši předkové neznali), uvařené den předem a vychlazené. Těchto oloupaných brambor potřebujeme 1kg, nastrouháme je na jemném struhadle (jako na mrkev), dále přidáme ½ kg dětské krupičky, a uprostřed této kupy vytvoříme důlek, do kterého „vrazíme“ ne kopu, ale pouze 2 vejce a 2 lžičky soli. Pak si vyhrneme rukávy, a nejlépe „růčo“.. vypracujeme těsto. To necháme chvíli odpočinout, následně vytvarujeme větší šišky, z těch krájíme kolečka, ty vytahujeme prsty cca na průměr 7cm (záleží, jak velké knedlíky chceme mít) a ty pak plníme lžičkou masa, a prsty uzavíráme. Dlaněmi pak dotvarujeme do finální kuličky. Plnit se může i uzeninou, škvarky, zkrátka dle libosti. Náplň by však neměla být 100% libová, neboť pak se nám po rozkrojení z knedlíku vysype, a nejde nám přeci o Kinder překvapení, ale o českou klasiku. Já použil domácí uzený vařený vepřový bok, který jsem pak jemně pokrájel, a pokrájenou směs ještě chvilku restoval na cibulce připravené na trošce sádla, a dochutil pepřem a solí. Důležité je, aby byla směs při plnění chladná (pokojová teplota), aby se nám bramborové těsto nezačalo roztékat. Naplněné knedlíky pak házíme do vroucí osolené vody, a poté, co se začnou drát na povrch, vaříme ještě 8 minut.

Ke knedlíkům samozřejmě patří zelí. Já zvolil kysané – nikdy nekupuji sterilované zelí, to mi prostě nechutná, a kysané kupuji podle složení – mám rád klasiku, na kterou jsem zvyklý z domova, tedy pouze zelí, kmín, sůl, žádná hočičná semínka ani další koření a cukry navíc (teď jsem použil zelí tuřanské). Na slanině a troše sádla jsem nechal zezlátnout větší cibuli, kterou jsem za pomoci třtinového cukru nechal zkaramelizovat, a následně přidal vymačkané, nikoliv však propláchnuté zelí, které jsem nechal také trochu karamelizovat. Přidal jsem trošku vody, dochutil solí, a nechal jsem jej za občasného podlévání dusit, a asi v polovině jsem jej zahustil nastrouhanou syrovou bramborou. Pro případ „dokyselení“ si nechávám stranou vymačkanou vodu ze zelí. Vinný ocet používám jen při přípravě zelí krájeného přímo z hlávky.

No, a pak zbývá už jen příprava cibulky, jemně pokrájené a do zlatova opečené na domácím sádle. :-)