úterý 11. února 2014

Le Grill hotelu Kempinski – intimní menu nejen pro „valentýnský čas“..

Chladné víkendové večery jsou přímo předurčeny k tomu, abychom vypadli z televizního stereotypu domova, šli se bavit, posedět se svou polovičkou či přáteli, a nechali se společně hýčkat atmosférou a kuchyní skvělého restaurantu. A nyní, v době blížícího se svátku sv. Valentýna to platí dvojnásobně - v touze po romantické večeři „z hnízda“ určitě rád vyletí i poslední pecivál!
Jednu takovou večeři jsem si nedávno náramně užil, rád se o ni podělím, a třeba bude i pro vás inspirací k nadcházejícímu valentýnskému víkendu.. ;-) Jak už jsem několikrát zmínil, patřím mezi příznivce zážitkového portálu Lime&Tonic (členství je zcela zdarma), který pravidelně překvapuje nejen milovníky jídla novými exkluzivními nabídkami známých pražských podniků. Tentokráte si mě získal restaurant Le Grill hotelu Kempinski, se svým čtyřchodovým menu s názvem „Intimní večeře“, vytvořeným právě pro členy Lime&Tonic.
Restaurant se nachází v Hybernské ulici – jen coby kamenem dohodil od pražského Masarykova nádraží. Jeho kuchyni vede šéfkuchař Marek Fichtner, který své zkušenosti mimo jiné sbíral v zámoří, déle než 11 let, a připravoval pokrmy například pro saudskou královskou rodinu. A co jsme od něj a jeho týmu měli možnost ochutnat? ;-)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Po usazení jsme byli milým servisem seznámeni s naším čtyřchodovým „Intimním menu“ – polévka a dezert byly pevně dány, u předkrmu a hlavního chodu jsme měli na výběr ze dvou variant. Pochopitelně jsme volili tak, abychom ochutnali vše (a vyplatilo se). :-) Ještě před samotným prvním chodem číšník přinesl horké vlhké ručníčky k otření rukou, a také dva druhy italského pečiva k zakousnutí – bílé a rustikální s dýňovými semínky. Pečivo bylo doplněno o máslo s minerální solí, voňavý dýňový olej a sýr cottage.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

První chod:
Tatarák z farmářské BIO svíčkové, bramborové rösti, křenová smetana, BIO celozrnná topinka
- velmi zajímavá a velejemná kombinace, nic nedominovalo, vše do sebe perfektně zapadalo, možná bych i ubral smetanové čepice, nebo ji lépe zformoval
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

nebo:
Červená řepa, máslová dýně, kozí žervé, dýňový olej
- milé překvapení, dýně měla jemnou chuť a vůni dýňového kompotu mého dětství, nebyla však příliš sladká ani zbytečně měkká, červená řepa byla v syrovém stavu, vše doplněno o vlašský ořech karamelizovaný v medu – opravdu osvěžující předkrm
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Druhý chod:
Kulajda, křepelčí vajíčko, brambory, sezónní houby
- nejdříve byl servírován předehřátý talíř s křepelčím vejcem, houbami a mini bramborami, který byl před námi doplněn o nadýchaný koprový krém - naprosto netradiční kulajda, kterou jsem byl unesen, krém byl osvěžen chutí kysané smetany, houby se chutí podobaly našim hříbkům, a jak jsem se dověděl, jednalo se o shimeji, druh japonské lišky, křepelčí vejce bych uvítal spíše s „tekutým žloutkem“
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Třetí chod:
Žlutoploutvý tuňák, beluga čočka, olivová pěna, polosušená cherry rajčátka, piškot
- lépe upraveného tuňáka jsem snad nejedl, zemitost čočky, lehkost pěny, sladko-kyselkavé rajče, nadýchaný „piškot“ – naprosto dokonalé
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

nebo:

Trilogie z vepříka – panenka, bůček, líčko, amarant, kerblíkový kořen, hořčicový piškot
- vše upraveno metodou sous-vide (ve vakuu) tedy dokonale šťavnaté, rozplývající se na jazyku, velmi zajímavé bylo použití amarantu (druh obilniny) a především kerblíkového kořene, který měl lehce sladkou chuť – o jeho využití jsem neměl ani páru, efektní hořčicový piškot
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Čtvrtý chod:
Čokoládový fondán, kaštanový krém, praliné mousse, karamelový griliáš, cukrová vata
- dezert, u kterého si „každý přijde na své“ – ovocná vata, kterou jsem měl naposledy v 1. třídě ZŠ, kyselkavý tvarohovo-kaštanový krém, velejemný pralinkový „nok“, smetanový krém, a to nejlepší – dokonale tekutý čokoládový fondán, který nešlo nevyfotit v detailu..
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Mezi jednotlivými chody byly příjemné pauzy, které jsme vyplnili pohodovou náladou podtrženou Proseccem a necítili se „zaplácnutí“, jakoby tomu bylo v případě rychlého hrnutí chodů za sebou. Ačkoliv nebyl náš večer valentýnský, zamilovali jsme se – do skvělého inspirativního jídla s nápadem, klidné atmosféry restaurantu s dominantním červeným lustrem, zkrátka do Le Grill Kempinski.. :-)

2 komentáře:

  1. Chichi, šlapete mi na paty:-) Já byla v hotelu Kempinski zrovna před týdnem:-) Menu bylo jiné, ale taky úžasné (Hovězí jacca wagyu s topinambury, dýní a čokoládovou omáčkou, Amur s pohankou, klouzky a žlutou a červenou řepou, jako dezert byl Arašídový cheesecake se zmrzlinou cream fresh a omáčkou z arašídového másla)! Pečivko s máslem je samozřejmostí, stejně jako perfektní obsluha a vůbec chování personálu - milý, ochotný, příjemný:-) Dezerty má na starosti mladá cukrářka Kateřina Kocincová a pro tu mám teda slabost - její tříčokoládový dort jsem již dvakrát pekla a je to luxus pro oči i jazyk:-) A do Kempinski půjdu co nejdříve znova!:-) Milena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Mileno, noo, Vaše menu vypadá také skvěle, a hnedle bych ochutnal! :-) Jsem rád, že máme z návštěvy stejný pocit. Karolínu Kocincovou i její recept na dort jsem si ihned "vygooglil", a je to výzva - velký dík za tip!!! :-) P.

      Smazat