sobota 19. června 2010

Sardinky opékané na másle s lehkým zeleninovým salátkem a ciabattou

Šťavnaté výraznější rybky s křehkým masem – to jsou sardinky. Nejdostupnější jsou samozřejmě ty v konzervě, nebo nakládané ve sladkokyselém nálevu, a neznám nikoho, kdo by je neznal.. Ale já mám na mysli samozřejmě ty čerstvé, jako se připravují v přímořských destinacích, na grilu či pánvi, a při procházce po pobřeží se jejich vůně line z „rybích“ hospůdek. A je super, že je lze čerstvé sehnat už i u nás. Nejsou samozřejmě jako ty čerstvě vylovené, ale díky i za tyto! Stačí je jen očistit (zbavit případných šupin a vykuchat), což je vzhledem k jejich velikosti dílem okamžiku. Potom rozehřejeme pánev s trochou olivového oleje a plátky másla, do níž vložíme rybky obalené v hladké mouce. Jemně osolíme, ale opravdu stačí málo, lepší je dosolit dle chuti až na talíři. Opékáme z každé strany cca 5 minut, obracíme vždy jen jednou, aby se nerozpadly - jsou opravdu hodně křehké. K této lahůdce jsem si připravil lehký salátek z ledového salátu nakrájeného na nudličky, strouhané mladé mrkve, jarní cibulky, a pár kapek citronu a olivového oleje, který jsem zformoval do plátku okurky. Takto upravené sardinky jsem ochutnal v Portugalsku, jen místo ciabatty byly vařené brambory, které dávají snad ke všemu.. :-)

úterý 15. června 2010

Vepřové Rillettes

.. nebo chcete-li .. francouzské „pomazánkové škvarky“, které si každý „masožravec“ zamiluje, ať už jsou z vepříka, kachničky či králíka. Není to také žádná novinka, jejich chuť je prověřena stovkami let. O co vlastně jde? Podstata spočívá ve středně tučném mase, které se na mírném ohni nechá po dobu cca 6 až 9 hodin škvařit a probublávat ve vlastním tuku a šťávě, až se úplně rozpadne. A jelikož se jedná o Francouze, samozřejmě by nemělo chybět víno.. V některých koutech Francie se pak ještě hotové rillettes pomelou, na vesnicích naopak záměrně maso nechávají ve větších kusech. Postup je velmi jednoduchý, suroviny nenáročné, jde tu tedy hlavně o čas a trpělivost. K přípravě jsem použil prorostlejší vepřový bok - cca 2kg, může se použít i libovější maso, nicméně pak je třeba přidat ještě syrové sádlo tak, aby celkový obsah tučného tvořil zhruba 1/3. Maso jsem pokrájel na drobnější kostky (asi 1cm), vložil do hrnce a začal jej zahřívat. Následně jsem přidal sůl, svazeček tymiánu převázaný nití, abych pak nemusel vybírat jednotlivé stonky, jeden bobkový list, a to hlavní – 4dl bílého suchého vína (Chardonnay). Zpočátku je cítit jen ostrý odér odpařujícího se alkoholu, ale po pár hodinách už bude jen krásně vonět vepřové. Po zhruba 8,5 hodinách škvaření jsem pro zvýraznění vůní, přidal ještě další lístky tymiánu. Výslednou lahůdku jsem půl hodiny nato upěchoval do připravených hrníčků a skleniček, přelil vrstvou vlastní šťávy a tuku, a nechal vychladnout v lednici. Uzavřené vydrží i týdny, ale asi jen u vegetariánů, a to kdoví jestli.. Podává se nejlépe s pečivem, při pokojové teplotě.

čtvrtek 3. června 2010

Prague Food Festival – díl třetí – tři nej..

A je po festivalu.. a stále na něj myslím.. Co mně nejvíce utkvělo v hlavě? Tak určitě ta atmosféra – Pražský hrad a jeho zahrady jsou dle mého zatím TOP, a nevím, zda bude možno jej vůbec překonat, ale rád se nechám překvapit. :-) Letošní PFF zkrátka neměl z mého pohledu chyb, a těším se na 2011!



A má tři nej?
NEJ nápad: Ambiente – 60 dní vyzrálé české hovězí. Je úžasné, že se konečně našel někdo, kdo se pustil do toho, aby dokázal že české hovězí není jen záležitost pro dušení, či pro „prožitek“ ze žvýkání. Zkoušel jsem maso z Poličky, které bylo přimo určeno jako steakové, a i když jsem dodržel všechny zásady pro správnou úpravu, zázrak jako z Ambi jsem neobdržel (a tentokráte to rukama nebylo). Vše je prostě v úsilí, a nejen v „rychle prodat za každou cenu“. Byl bych rád, kdyby se na našem trhu objevilo hovězí, se kterým si někdo „dá práci“, tak jako to udělali v Ambi, a pokud bude tak dobré, jako „to jedlé z dovozu“, dám mu vždycky přednost, i když bude za stejnou či trochu vyšší cenu.
NEJ překvapení: Mandarin Oriental, Essensia – Hovězí líčka glazírovaná v pepřové omáčce s restovanou zeleninou a dušenou rýží. Snad proto, že jsem líčka už párkrát připravoval – na plátky, na kostky, na víně, na rajčatech,.. (určitě je zde ještě zmíním). Ale tahle.., tahle byla přímo explozivní! Velmi pikantní a tak úžasně voňavá, s bezvadně ladící zeleninkou. Voněla dobrých 5m od stánku Essensie. No prostě překvapení, jako hrom!
NEJ potěšení: La Finestra – Nugátové tiramisu. Když jsem navštívil restauraci La Finestra, toto tiramisu ještě v nabídce neměli, proto jsem teď nemohl nevyzkoušet.. A mé chuťové pohárky po prvním ochutnání, hmm - dostaly skutečný dáreček. Ti, co neochutnali, ať si představí mohutnou smetanovou chuť mascarpone, s výraznou chutí lískových oříšků – např. jako v krému Nutella, vše patřičně nadýchané, bez zbytečné sladkosti, a bohatě poprášené kvalitním kakaem. Opravdové potěšení smyslů..