Špilberk Food Festival 2014 – sobotní degustace v obraze..

Mohutná pevnost s kasematy, která tvoří spolu s katedrálou na Petrově hlavní dominantu města Brna, letos opět hostila již tradiční Špilberk food festival. Ačkoliv se jedná už o třetí ročník, navštívil jsem ho poprvé. Dal jsem mu tentokrát přednost před Pražským food festivalem, který jsem naopak od roku 2008 letos poprvé nenavštívil. Důvod? Naštval jsem se! Pominu-li nelibou „mediální přestřelku“ mezi pořadatelem a některými šéfkuchaři o obchodních záležitostech zúčastněných, je mým problémem letošní cenová politika:

1.) V Praze došlo ke zdražení festivalové měny „Grand“ z 25 Kč na 30 Kč. Přitom na jiných festivalech v EU je běžné, že festivalová měna odpovídá hodnotě 1€ (cca 27 Kč), pouze v Londýně je rovna 1£ (cca 33 Kč), ovšem zde se pohybuje cena degustačních chodů v relaci 3-6 „platidel“.

2.) „Pobavila mě“ cena novinky zvané „Badoit Fine Dining“ – ochutnávka 3 chodového menu od šéfkuchařů oceněných Michelinem či anketou Grand Restaurant, ve snoubení s alko i nealko nápoji a profesionální obsluhou, která byla stanovena na 1950 Kč/osoba včetně vstupu. Špičkové podniky občas navštěvuji, rozhodně nejsem skoupý sáhnout do peněženky za účelem gastro-inspirace a potěšení svého jazyka, ovšem toto se mi zdá minimálně „přitažené za vlasy“. Stačí kouknout např. do menu restaurantu Alcron: Tři chody dle vlastního výběru včetně vinného párování, v soukromí vlastního stolu a prostředí luxusního hotelového restaurantu, BEZ ČASOVÉHO OMEZENÍ, stojí 2000 Kč. Ovšem „proti gustu, žádný dišputát“.. ;-)

Ale zpět k tomu hlavnímu – Špilberk food festivalu, který pro mne byl velmi milým překvapením, a z jeho návštěvy mám radost ještě teď.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Stánky restaurantů se rozprostírají na jednotlivých nádvořích Špilberku, která nabízí úžasná zákoutí a výhled na město. Lepší místo by asi Brno našlo stěží. Prostředím, propracovaností dekorace, zázemím pro hosty a v neposlední řadě servisem reprezentujícím daný podnik, pak stánky nápadně připomínají zahraniční festivaly. Dokonce nabízí i tzv. „IKON“ neboli „Best of“, který je jakýmsi „majstrštykem“ kuchyně podniku. S tímto jsem se poprvé setkal právě v Londýně. Festivalovým platidlem je „Florén“, který odpovídá 25 Kč. Akce probíhá v komornějším duchu, a proto si můžeme užít i velmi příjemného komfortu – donášky jednotlivých chodů servisem přímo na určené místo v blízkosti stánku, stačí jen ukázat prstem. :-)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nadšen jsem byl také z účasti špiček moravských vinařství, a doporučením vinného snoubení ke každému chodu napříč všemi restauranty. Kdyby nebylo takové vedro (počasí nám přálo až příliš), určitě bych ochutnal více. Nemohu také opomenout zmínit řadu cooking show a šmrncovní nealko drinky Mattoni, kterými, byla dle reakcí, řada lidí opravdu unesena - nejvíce asi bodoval Sharp Voice, se svou rudou barvou po rybízu, exotickým nádechem lychee, doplněný o polovinu červené chilli papričky, která dodávala pořádný říz.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A teď už konečně malý fotoreport z toho, co a od koho jsem ochutnal, s drobným komentem.. ;-)

BOULEVARD
IKONA: Křepelčí prsíčko na carpacciu z uzených brambor s lanýžovým dressingem, rakytníkový salát
- perfektně šťavnatá křepelka, pikantnost rakytníku

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Profiteroles s domácí vanilkovou zmrzlinou v horké čokoládě, zdobené čerstvými jahodami a květy sedmikrásek
- rozplývající se na jazyku, vyvážená sladkost

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

BUTCHER’S
Beef carpaccio – hovězí svíčková marinovaná ve směsi taco koření, dekorovaná lístky rukoly, parmazánem a papričkami Jalapeños
- rukola byla otázka volby (vzhledem k papričkám jsme vynechali), tyčinka mohla být domácí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

American mini burger – šťavnaté výběrové hovězí dle originální americké receptury, španělský tomat, okurek, sýr cheddar, barde slanina, marináda z uzené mořské soli, v domácí hamburgerové bulce

- šťavnaté, křehké, podtrženo cibulovou marmeládou

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

IKONA: Beef bits Teres major z 6 týdnů vyzrálého masa, podávaný na pečené cuketě, jarní karotce a batátech v úpravě concaseé, bramborovým řezem se solí Maldon, přelité demiglace
- jak jsem se dočetl, jednalo se o velejemný sval z ramínka, a opravdu byl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

FORMAN BEER & BEEF
IKONA: Pomalu pečený vyzrálý nízký roštěnec z plemene Black Angus s pepřovou omáčkou ovoněnou brandy, podávaný s bramborovými šátečky z listového těsta
- maso dokonalé, šátečky byly plněné tvarohem (nebo ricottou?) a kousky brambor

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

IL MERCATO
Gratinované mušle
- mé No.3 - křupavé voňavé drobky bylinkové strouhanky, šťavnaté mušle..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KOISHI
„Moravská ústřica“ – bretaňská ústřice snoubená s vínem jednoho z 5 vyhlášených moravských vinařství dle vlastního výběru
- skvělá kombinace vína a ústřice, navíc s milým servisem se spoustou užitečných rad

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Polévka z červeného curry, humr, jablka Granny Smith, marinovaný zázvor
- kostičky zeleného jablka (na fotce nejsou vidět) dodávaly polévce ještě větší šmrnc

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MONTE BÚ
Barbecue konfitovaná hovězí žebra marinovaná v medu, česneku, rozmarýnu a červeném víně, servírovaná s chilli chutney, domácí cibulový chléb
- mé No.2 – zkrátka dokonalá žebra..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tartare z naší vyzrálé hovězí svíčkové, podávaný s křepelčím pečeným vejcem, ančovičkou a rukolovým pestem, zdobený hoblinkou sýra peccorino, s opečeným toastem focaccia
- jemné, křupavé, ančovička vše zvedla

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NOEM ARCH
Okurková polévka s Gin želé
- jednoduše osvěžující!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vykostěné kachní stehýnko na červeném víně, červené zelí s pomerančovými segmenty, skořicí a badyánem, nadýchaný petrželový knedlík
- zelí, na které se nedá zapomenout

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Krevety, trhané saláty s granátovým jablkem, ananasová zálivka, kokosová espuma
- šťavnaté krevety, kokos, modrá obloha a pohodlné posezení pod palmou – jako v Karibiku..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PAVILLON
Pomalu pečený mille feuille z kančího boku, limetkový crème fraîche a domácí nakládaná zelenina
- mé No.1 – jemné, nápadité, vůbec ne tučné, co dodat?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
RISTORANTE PIAZZA
Grilovaná mušle svatého Jakuba s chipsem z pancetty affumicata cruda, přelitá krevetovou omáčkou, zdobená mladými výhonky pórku
- Jakubka + uzená slanina = <3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PROMINENT RESTAURANT
Rolovaný skotský losos v bylinkovém prachu, podávaný s mousse z uzeného pstruha a omáčkou z Wasabi a malin
- inspirativní omáčka – sladkost a pikantnost, víno doporučoval a naléval přímo pan Špalek z vinařství Špalek :-)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jemný tvarohový knedlíček v perníkových brézlích s jahodovým concassé a sorbet ze zakysané smetany
- už vím, co jsou „brézle“, vše v naprosté souhře nezatížené přílišnou sladkostí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Fesťák na Špilasu“ jsem si opravdu užil, a budou-li příští rok počasí a čas opět nakloněni, mám další důvod k návštěvě Brna. Rád bych totiž vyzkoušel i večerní atmosféru.. ;-)

Taste of Roma – malé ohlédnutí za letošním festivalem jídla v Římě..

Mé letošní cestování je tak trochu ve znamení Itálie. Po červnové návštěvě Taste of Milano (ToM), který probíhal v uzavřené hale výstaviště, jsem v září navštívil i římskou sesterskou „Chuť“ – Taste of Roma. Proč sesterskou? Tyto dva festivaly se vzájemně podporují, a dokonce využívají k platbě u jednotlivých stánků s restauranty i totožnou čipovou kartu. Ta mně z jarního festivalu v Miláně zůstala jako suvenýr, takže ji stačilo jen nabít potřebným množstvím festivalové měny, a vzhůru na degustaci!
Taste of Roma (ToR) probíhal ve 4 dnech, od 26. do 29. září, v prostorách parku, kde se konala v roce 1960 XVII. letní olympiáda, což můj zážitek ještě umocnilo. Zatímco v Miláně byly festivalovým platidlem dukáty, v Římě historicky zvolili sestercie (hnedle jsem si vzpomněl na Asterixe a Obelixe), kurz k Euru - 1:1.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vstupné přišlo v základní verzi, tedy bez jakéhokoliv ochutnávkového kreditu či vstupu na doprovodné akce typu „lekce vaření“, na 16€/osoba. Nabízené degustační pokrmy se pohybovaly v hladině 4-6 Sestercií. Trošku jsem se obával, zda si nebudou pokrmy ToR a ToM příliš blízké, jak tomu bývá v případě našich food festivalů, se kterými se v poslední době přímo roztrhl pytel, ale Itálie nezklamala, a potvrdila svou obrovskou pestrost chutí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Organizace této události byla v Římě stejná jako v Miláně - mrkněte na minulý report, přesto ale v rychlosti shrnu:

- V ceně vstupenky „kapsa na krk“ se sklenicí na víno, a kovové napichovátko a barové míchátko v jednom (tentokráte jsem si sklenici ponechal jako suvenýr, a hojně využil v hotelu ;-) ).
- Platba u jednotlivých stánků pomocí zmíněné dobíjecí čipové karty, pokrmy pak vydávány na základě lístečku s pořadovým číslem, které bylo vyvoláváno.
- Délka „pobytu“ (asi jako na všech Taste of..) byla časově omezena na odpolední nebo noční cca 4h cyklus. (Opět si to neodpustím, ale… dokážete si to představit u nás? To by bylo keců! :-D ).
- Všechno nádobí jednorázové, příbory z plastu, účastníci po sobě uklízeli a třídili odpad!! sami, nicméně o uklízeče stolků a trávníků nebyla nouze.
- Počet restaurantů byl ve značné menšině oproti „produktovým stánkům“, což není vůbec na škodu, ba naopak.. Nenašel se prakticky nikdo, kdo by si neodnášel nějakou dobrůtku domů. :-) „Navíc“ jsem ochutnal spoustu sýrů, salámů, šunek, olivových olejů, nebo třeba tohle skvělé lardo s lanýžem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A konečně to nejdůležitější – fota a drobné popisky.. Tentokráte jsem ochutnal z každého restaurantu, který se v den mé návštěvy prezentoval, vždy jeden chod:

GIUDA BALLERINO
Špíz z garnátů s pěnou z mortadely
- křupavá kombinace moře a velejemného smetanového krému/pěny s vůní mortadely

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MIRABELLE - HOTEL SPLENDIDE ROYAL
„Karamelka“ z čerstvé pasty s šafránem a ossobucem, krém ze sýra cacio, zauzený pepř
- pro pastu plněnou masem mám obecně velkou slabost, a tahle, se silnou chutí byla výjimečná

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

IL CONVIVIO TROIANI
Pečená křepelka v omáčce ze smila italského, lovecká salsa z pepře, zázvoru a zelené papriky
- zajímavá a výborná kombinace křupavé, šťavnaté křepelky, kari vůně smilu, křupavé zeleniny a nakládané cibulky

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

LA PERGOLA - HOTEL ROME CAVALIERI
Pralinkový krém s pěnou z fazolek tonka, pyré ze zelených jablek a zázvoru
- nepopsatelně úžasné, lehké, jen mírně sladké, u dna chuť lískových oříšků

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KRESIOS
Sépie a hrášek
- sépie byla výborná, jen krátce upravená, velmi jemná kombinace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

RISTORANTE IL TINO
Kebab z tuňáka s citronovou trávou, kysaná smetana
- moc zajímavá kombinace, tuňák byl upraven medium-rare, středový „kolík“ – citronová tráva dodala svěžest, další dominantní chutí byl římský kmín

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ACQUOLINA HOSTARIA IN ROMA
Parmigiana z tkaničnice stříbřité
- parmigiana z ryby? Úžasné! Doplněno o špenát, sardelku, rajče a lilek (najít české jméno pro tuhle mořskou bestii, která se podobá placatému úhoři, byla fakt fuška)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

GLASS HOSTARIA
Holub s kaviárem z červeného ovoce a pikantním přelivem v tortille
- kombinace ovoce a holuba byla skvělá, tortilla byla bohužel tvrdší

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ENOTECA LA TORRE A VILLA LAETITIA
Studené spaghetti, syrová rajčata a fouknutí mořského oleje
- hodně osvěžující, „fouknutí mořského oleje“ bylo naplněno sardelkovo-olejovou pěnou

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

L'ARCANGELO
Marinovaný bílý jeseter, ratafia (katalánský likér), květy kurkumy a chléb „Alessandria“
- velmi zajímavá chuť, jeseter byl syrový, ale bohužel nakrájený na příliš velké kusy, chléb tužší ovšem krásně voňavý, sladké chuti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

IMÀGO ALL'HASSLER
Cappellotti plněné parmazánem, studený vývar z tuňáka, slad a „7 koření“
- vynikající! Horká pasta, studený vývar s uzenou, jen jemně rybí chutí, pikantní koření

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

METAMORFOSI
Fík z foie gras, vařený mošt a brioška ze sušené pšenice
- obrovské překvapení a lahůdka! Foie gras ve tvaru fíku, glazované želatinou, plněno fíkovým džemem, a teplá brioška, která se rozplývala na jazyku

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Římský festival „Taste of“ si mě opravdu získal, mám na něj skvělé vzpomínky, a musím 3x podtrhnout velmi pestré venkovní posezení a všude přítomnou pohodu. Možná by právě tohle mohlo být inspirací pro náš pražský festival, coby další rozměr a posun ke stylu „garden party“. :-)