![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilUr2W20THm_wmmGSxLnbhz09N_oR9JlZFvKanHT3Ule7GksJLU7HdG-OAj26Pnf1gTEERWVbKAO2hL4J55eqIrN95NtYLaEqe8WcTUYR_6xNs5X5IuQWa1NG4VwyOd4pgbqI-BVzuzU54/s200/Rest1.jpg)
Jako druhou, a zároveň i poslední v rámci Grand restaurant festivalu, jsme navštívili restauraci Essensia. Její kuchyni vévodí šefkuchař Jiří Štift, který dříve působil v ČR ve více známém hotelu Alcron. Musím říci, že jsme hledání restaurace ve večerní Praze málem vzdali. Vstup do hotelu je totiž z nádvoří, a obvykle teatrálně jej „nezdobí“ vlajky zemí jak tomu bývá zvykem. Naštěstí se zdařilo, a přivítání bylo velmi milé. Atmosféra restaurace byla příjemná, jemné přítmí a puristický vzhled citlivě zasazený do historické budovy navozoval klid, pohodu, a v tomto duchu se nesla i celá návštěva. Jako první jsme obdrželi amuse-bouche, tempuru z krevety na jemném salátku se sladkou chilli omáčkou. Tempura byla skvěle křupavá, chuť vyvážená, doplňovalo ji (stejně jako první chod) Veltlínské zelené od Arte Vini.
K nakousnutí po celou dobu degustace bylo čerstvé domácí pečivo, francouzské máslo, biotvaroh s bylinkami a mořská sůl – a měli jsme z ní radost.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqtWfdriIYX8wARXNtiQZ1SkrpelziBxtMLfeBdhFPCMrufpGmNdgPHs_rYkyJTuKVWiGbleCacPRt3mDlz2C7dzO7Bgl6dYJXJohNcjwNmZqnQkAfABbsT5u9a2NPqSCVgenMmPBgz4RU/s400/Chleb.jpg)
Následoval čerstvě zauzený losos s karotkovým pyré a květákovým velouté. Losos byl velmi jemný, šťavnatý, a jeho chuť podtrhla především květáková pěna, což bylo pro mne docela překvapením. Vůbec celé menu nebylo nijak uspěchané, a byl jsem velmi spokojen s chováním personálu, který nepůsobil vůbec rušivě, a příjemným tlumeným hlasem „zapadl“ do atmosféry celého podniku.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8sCgmKo1q5FMS603RYmzaTiMVmGnJLTid3Dd1rWD8X6ubwbnY3DEISUsmsEUdwFJywA-jFVASQHK-34VStfbquP9BsmnQ7YF5TjJZ7xNhXHfNmRJhhuSqmxmhakydVgmwFB-KiDuF-YIm/s400/Losos.jpg)
Po lososu a dostatečném časovém odstupu pro hodnotící pokec nám byl podáván Telecí jazyk v telecím consumé se zimní zeleninou a bramborami s pažitkou a smetanovým křenem. Výborná „polévková“ kombinace. Jazyk se rozplýval na jazyku.. :-), naproti tomu zelenina krásně na skus. Brambory jemně doplňoval křen, nepůsobily nijak tučně, smetana byla v pozadí.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJv5fz_L-IkEjai6bUbfRcW0-hfoFkWgKCZpRlf1RorF2l27xbtBbsMcIvBBkHTqUrMcMh3_xLX83kS_58ME0JErErRXRcId2oANQsosfMza0mr4PJ0BAWNA9XmfWs5pM1dOhkMU-6ryIK/s400/Jazyk1.jpg)
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIh3gQm2Nj_i-vkkaHdhmNt3VZZQt1sReO42eeCxkmBDNM4jd-Hc82ykofzLspKLnrYVS1zItTwRDjNYv-rryQ6O8fza_QqAXgObpcBTJlgRO7bFg2V5cacQHZdpxUiwc7fzZsTiUQiFMw/s400/Jazyk+pyre.jpg)
V poslední části degustace byla podávána klasika a naše národní jídlo – hovězí svíčková na smetaně s karlovarským knedlíkem.. Řeknu: „kolikero kuchářů, tolikero svíčkových..“ Přiznám se, já ji dělám jinak, ale poctivá byla, v omáčníku byl servírován i přídavek. Maso bylo uděláno tradičně, well done, nicméně i tak bylo skvělé, příjemně protknuté slaninkou. Omáčka – a to byl rozpor s mou verzí, byla sice jemná, ale na mě působila jako zeleninové pyré, postrádal jsem větší chuť smetany. Bezvadné ale pro mne byly brusinky, které myslim, byly vařeny z čerstvých, a jejich chuť cítím vzadu na patře ještě teď. :-) Karlovarský knedlík opět až příliš nekonvenční, osobně bych variantu se šunkou a houbami vypustil, bylo to dobré, ale přišlo mi prostě zbytečné. Svíčková je jasně výrazná, a berličky v podobě hub a šunky, myslím nepotřebuje. Abych nezapomněl, svíčkovou doplňoval Pinot Noire z vinařství Springer.
A leč jsme mlsní, po tak dobrém menu jsme si dali i něco sladkého.. Já volil ananasovou variaci – koláč s karamelem, ananasový tartare a sorbet. Naprosto, naprosto, úžasná záležitost.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjn5zh9qDm_-5YkvCXGSSFWfANVM7doMyLGkhzQgkqSdOG7brh2R63QLd4fw77zdd6yZybBwLg8wpPzaMdnZNsgEla-2tGyGWmiS0BPNFvEG4EVLonTnRMH2n7Vkl5Hm3_5G7PZpBPPwK0u/s400/Ananas.jpg)
„Spoludegustátorka“ pak čokoládový fondant s višňovou marmeládou a pistáciovou zmrzlinou – skvělé!
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjjtyYNvvF58c3Ugk5e2xuMR5igt5INnScVt874_KZjnIZOcY9GWzfWAQjTmv74NSzpDbmMyCsNbTXnNKOzw4u7MyWYraomaI0T29vR0xvxR4F_Y6-Cs7H9OhMAZQ5OQV8iJsPVMOGTDb8q/s400/Fondant.jpg)
Třešnička - kávička na závěr musela být – byť s mírným zpožděním, pěna capuccina však byla dokonale bílá, jako v Italii. Celá návštěva byla pro mne oázou klidu a chutí, a minimálně na dezert, spíše ale i na něco mořského, což by mělo být zaměřením šéfkuchaře, si sem určitě během léta zajdeme.