pátek 11. října 2013

Chagall´s – umění na talíři v podobě „Famózní čtyřky“..

Miluji procházky starou Prahou, nejvíce ty, na jejichž konci mě čeká večeře.. Večeře, a s ní řada nových chutí a inspirací v prostředí příjemného restaurantu, ze kterého se mi pak ani nechce domů. Mezi takové podniky patří bezesporu Chagall´s club & restaurant.
Chagall´s se nachází v samotném jádru staré Prahy, v Kozí ulici. Jeho kuchyni kraluje šéfkuchař Petr Hajný, který se svým týmem vytváří neodolatelné chuťové kompozice. Pro tentokrát jsem však nevybíral z „klasického jídelního lístku“, ale využil vyladěné čtyřchodové menu – „Famózní čtyřku“.
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Menu „vymazlil“ společně s šéfkuchařem, exkluzivně pro své členy, tým zážitkového portálu Lime&Tonic. S tímto světovým průvodcem Prahou uspořádáme pro sebe a své přátele večeři v dobrém podniku (a nejen tu) přímo lusknutím prstu. Stačí vytvořit členství na webu L&T a vybrat si zážitek dle chuti (web obsahuje i doporučení a hodnocení hostů). Pak zbývá jen kliknout na termín, kdy si chceme „užít“ a vše, včetně rezervace, našich speciálních přání či upozornění na případnou potravinovou alergii, zajistí v restaurantu Lime&Tonic za nás.
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Místa v Chagall´s jsem rezervoval na poměrně brzkou večerní hodinu, abych stihl vyfotit prázdný interiér, a zdařilo se. Díky vkusně zvolenému lokálnímu osvětlení působí podnik komorně, přesto však moderně a vzdušně. Po usazení pozorným číšníkem, jsem se prakticky ihned cítil uvolněně. K ještě větší pohodě pak přispěla sklenka Prosecca, která je součástí „Famózní čtyřky“. Bylo tak dobré, že jsem si další sklenku dopřál ještě před odchodem. To bych ovšem předbíhal.. ;-)
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
K variaci křupavého pečiva, doplněného o máslo a jemný tvaroh s pažitkou, nám na stůl „přistála“ pozornost šéfkuchaře v podobě uzeného kachního prsíčka, snoubícího se s fíkovým chutney a kouskem čerstvého fíku. Byla to pastva nejen pro oko. :-)
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Následoval studený, velmi osvěžující předkrm: Sashimi z tuňáka, avokádo, variace rajčat a fenykl. Myslím, že foto mluví za vše – rajčata byla hezky sladká, a celá kombinace působila uceleně a smysluplně, jako mávnutí štětce samotného Chagalla.
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Dalším chodem, tentokráte teplým, byl telecí brzlík s liškami, domácími gnocchi a pěnou z lišek. Jedli jste někdy brzlík? Zkuste ho! Skvělý kousek masíčka pevné leč jemné struktury, určitě stojí za ochutnání. A chuť hub mu jen prospěla – zvláště pak v podobě lehounké pěny.
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
U hlavního chodu jsme měli možnost volby: rybka nebo kuře? Samozřejmě jsme ochutnali obojí. Mořský vlk se špenátovým velouté a domácími gnocchi, a kukuřičné kuřátko s fava fazolkami, plátky lanýže a jemnou bramborovou kaší. Špenátové velouté bylo skutečně velejemné, a zemitá chuť lanýže jakoby byla pro šťavnatý kousek prsíčka s kůží přímo předurčena. Oba hlavní chody byly velmi vyvážené, a vůbec mi nevadilo „opakování noků“. Naopak.
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Závěr pak tvořila opravdu osvěžující sladká tečka – jahodové Crème brûlée. Tento dezert s poctivě krémovou, chladivou konzistencí, pistáciemi, křupající karamelovou krustičkou, jahodami a svěžím sorbetem byl opravdu vynikající, navíc podávaný v nevídaně velkém množství. A nebyl příliš sladký, což mám rád.
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Celým večerem nás prováděl příjemný číšník, který sice „trošku zaváhal“ se znalostí ingrediencí v jednotlivých pokrmech, to však bohatě „vynahradil“ ochotou a doporučením při vinném párování některých chodů. V levé části podniku pak bylo možno nahlédnout okénkem i do kuchyně, kde panovala dobrá nálada, což se kladně odrazilo i v jednotlivých chodech.
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Byl to opravdu moc hezký večer, a to především díky pečlivě sestavenému menu a atmosféře, kterou Chagall´s skýtá. Klid, pohoda, vzdušnost a za okny historická Praha. Balzám pro každého, kdo miluje „život ve městě“, a rád potěší nejen své chuťové pohárky.

2 komentáře:

  1. :-) Chichi, u Chagalla jsem taky párkrát byla a podle komentáře zjišťuji, že tam je stále ten váhavý, trošku roztržitý a možná stále trošku "neznalý" číšník:-) Ať se ho zeptám na cokoliv, neví, nebo si není jistý, nebo se jde zeptat a nebo to nějak zamluví. Já už to vzdala, raději ho nepřivádím do rozpaků, protože on je jinak ochotný a to je důležité. S jídlem jsem byla vždy spokojena, jen je možná škoda, že je tam málo místa. Ale na druhou stranu je tam klid a komorní prostředí. Opět krásný report, díky! Milena:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky Mileno! Jsem moc rád, že spolu sdílíme stejný názor, a máme i stejnou zkušenost. :-) P.

      Smazat