pátek 3. ledna 2014

Pipero al Rex – jak chutná michelinská hvězda v Římě?

Řím – město, k němuž prý vedou všechny cesty.. Zvolili jsem tu vzdušnou, a než bych řekl švec, byli jsem tam. Cíl? Nasát atmosféru města a jeho monumentálních památek, které zde stojí více než dva tisíce let, navštívit festival jídla Taste of Roma (o kterém jsem již psal), a také okusit tamní kuchyni „v plné parádě“. Tipů jsem měl hned několik, ale dílem náhody a večerního bloudění „zvítězil“ restaurant Pipero al Rex. A věřte, že to stálo za to. Proto jsem se rozhodl malý „foto-report“ zařadit až nyní, ačkoliv jsem restaurant navštívil už v říjnu. Myslím si, že „michelinské menu“ je ten správný start do nového roku.. :-)
Restaurant Pipero al Rex, se nachází v nenápadném Hotelu Rex, v dlouhatánské uličce Via Torino, nedaleko překrásné katedrály Santa Maria Maggiore a římské Opery. Měli jsme velké štěstí, a ačkoliv se podnik cca do hodiny zcela zaplnil, získali jsme místo bez rezervace. Restaurant je opravdu minimalistický, ovšem o to více vyniká jeho puristicky noblesní interiér se vkusnými doplňky a lokálními světly, navozujícími komorní atmosféru. Jakoby přímo sváděl k návštěvě po operním představení.. V našich končinách stále spíše „kuriozitou“, bylo přivítání samotným majitelem Alessandrem Piperem, který se poté staral nejen o prezentaci jednotlivých chodů svého šéfkuchaře Luciana Monosilia, ale také o dolévání vína. Vždy dokázal zodpovědět naše dotazy a perfektně znal ingredience i postup přípravy.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Degustační menu jsme ponechali zcela na něm, a bylo sezónním průřezem kuchyně jeho podniku. Samozřejmě se nás pan Pipero předem dotázal, zda je něco, co nám nechutná či zda nemáme na nějakou ingredienci alergii, přesně, jak by to mělo chodit ve všech podnicích, kde je každý host středobodem zájmu. Ale dost superlativ – zde je slíbený foto-report jednotlivých chodů, jak následovaly, a pro představu chutě i základní výčet ingrediencí:

Lardo a balsamico
- amuse-bouche k navození chuti
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Křupavý vepřový chips a jogurt
- chuť vepřového zcela dominovala, krásně křupavé, přitom nikterak mastné
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

„Marshmallow“ z mléka a sýra, parmazánové hoblinky, extrakt z lískových oříšků a pomerančová kůra
- tak jemné, že nešlo prsty téměř uchopit, na jazyku se zcela rozplynulo
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Oplatka s kuřecími játry a želé ze sladkého vína
- naprostá symbióza – želé dodávalo játrům šťavnatost a játra lehkou pikantnost
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Kulička ze sýru s modrou plísní, špenátový přeliv a tenký bramborový chips
- opět velejemná konzistence, se špenátem zajímavá kombinace
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tataráček ze syrové kachny, hořčice a jablko
- svěží záležitost, křupavá topinka i hořčice byly díky medu lehce do sladka
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Telecí jazyk, paprikový prach, uzený úhoř, majonéza a vinné želé
- telecí jazyk jsem jedl poprvé, byl neuvěřitelně šťavnatý, lehce ho doplňovaly chutě uzené ryby, kyselkavého vína a sladké papriky (zřejmě dusíkem zmrazená červená paprika, rozbitá na prach)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Šafránové vejce, parmazánové thè a sýrové křupinky
- krémovost žloutku, vůně a křupnutí parmezánu, doplněno o svěžest meduňky – co dodat..
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Ravioli plněné čekankovým pestem, burrata, šalotka, ančovičky, smetanovo-ančovičkový krém a olivy
- asi nejvýraznější chod, ravioli hezky „al dente“ (miluji nepřevařenou pastu), čekankové pesto téměř hráškově zelené, syrová filátka ančoviček a olivy dodávaly šmrnc a výraz, který příjemně brzdila krémová burrata..
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Spaghetti Carbonara
- nikde jinde jsem neměl lepší „Carbonaru“! Úžasná krémovitost žloutku, doplněna o kusy do křupava opečeného špeku, hoblinky parmezánu a vůni čerstvě mletého pepře. Dokonalost v jednoduchosti chutí!
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Uzený jehněčí filet, pyré z lesního ovoce a ančovičkový krém- největší překvapení, a přímo exploze chutí, maso se úplně rozplývalo, a vůbec bych nepoznal, že jde právě o jehněčí. Ovocitá kyselost i sladkost byla krásně zvýrazněna právě ančovičkovým krémem.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Máta, mléko a čokoláda
- Znáte proslulé mátovo-čokoládové plátky „After Eight“? Představte si je rozpuštěné ve studeném mléce.. Skvělé pročištění chuťových pohárků!
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Mléčná rýže, vanilka, zeleninový sorbet a mátové želé
- na první pohled téměř „nevzhledný“ dezert, ovšem zaboříme-li do vanilkového rýžového dortíku lžící, uslyšíme křupnutí karamelové krustičky, a když cestou do úst přibereme i kousek voňavého drobivého keksíku, super osvěžujícího sorbetu a mátového želé, ocitneme se v sedmém nebi..
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Petite fours
- drobné sladkosti na závěr, které vždy potěší
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Možná by se někomu mohly zdát jednotlivé chody malé, odcházeli jsme však naprosto sytí, a ty poslední, už nebylo téměř „kam dát“. Zajímavá, pro nás ne příliš obvyklá, je pak i častá přítomnost ryb v jednotlivých chodech, ale věřte, že nikdy hlavní chuť „nepřerazily“, a naopak ji pozvedly. Za povšimnutí stojí také jednoduchá čitelnost použitých ingrediencí, které spolu dohromady tvořily velké chuťové dílo.
Restaurant i restauratér Pipero si mě zkrátka získal, a rád k němu opět zavítám. Pokud byste měli cestu do Říma, a neměli příliš času, doporučuji se v tomto podniku zastavit alespoň na Carbonaru, která je opravdu naprosto famózní, a v Římě proslulá! :-)
 
 

3 komentáře:

  1. Hmmm, tak tohle je teda opravdu úžasný report, hodný začátku nového roku!!! Jednak je Itálie moje srdeční záležitost, jednak jídlo je ta druhá srdeční záležitost a pak - ty Vaše skvělé komentáře, ty bych četla nejraději od rána do rána:-) Myslím, že už byste měl pomalu třídit materiál na knížku - přijdu si pro věnování a těším se už teď!!! :-) Milena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky Mileno, jsem moc rád, že se reportík líbí! :-) Itálii mám také moc rád, a vůbec by mně "nevadilo" tam i žít. Co se knihy týče - pár stránek už mám v knize Foodblogeři, a kdyby se chystala nějaká další, bude Vaše i s podpisem! :-) P.

      Smazat
    2. Jupíííí, tak to se těším!:-) M.

      Smazat