středa 16. dubna 2014

Jarní „VEPŘO, KNEDLO, ZELO“: Selecí pečínka s pestem z medvědího česneku, žemlový „knedlík“ z trouby, a krouhané zelí na víně..

S příchodem jara a Velikonoc plánuji (nejen) blog opět trošku „odlehčit“. :-) A aby to tradičně neodnášela jen jehňátka a kuřátka, zvolil jsem selátko. Rožnit není kde, takže jsem si vystačil jen s jeho částí – plecí. Ta představuje jeden z nejšťavnatějších kousků, který nám malý pašík nabízí. Pokusím se z něj připravit lehčí – „jarní“ variantu české klasiky – vepřa, knedla, zela, která se může stát součástí sváteční velikonoční tabule.
Selecí plec s kůží o váze cca 2kg vykostíme. Trošku si „zapitváme“, a pokusíme se kost jakoby „vytáhnout“, abychom celistvost plece příliš neporušili. Začneme lopatkou, a postupným obřezáváním masa ostrým nožem těsně kolem kosti, se dostaneme až ke kloubu, kde přeřízneme vazy, lopatku zcela uvolníme a vyndáme. Vznikne nám v podstatě mělká kapsa, kterou budeme prohlubovat. Pokračujeme dále, a krátkými řezy postupně odhalíme další kost, kterou také vykloubíme, a odstraníme. Poslední kost, která je víceméně obalena jen šlachami a kůží můžeme v pleci ponechat – u stolu bude určena největšímu milovníku „obíračky kostí“. :-) Pokud bychom se na tento způsob vykosťování necítili, můžeme zvolit snazší variantu, při které vytvoříme z masa plát, a ten pak srolujeme – nic tím nepokazíme.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
V hmoždíři si připravíme pesto – cca 50g omytých a osušených lístků medvědího česneku zbavíme stopky (řapíku) listu, po částech je vkládáme natrhané do hmoždíře, přidáme ½ lžičky zrnek hrubé mořské soli, a vše utřeme tloukem na pastu, do které postupně „vetřeme“ cca 0,4dl kvalitního olivového oleje. Celkem bychom měli získat cca 2 lžíce pesta.
Smícháme cca lžičku drceného kmínu, lžičku čerstvě mletého pepře, a polovinu koření vetřeme do masa bez kůže, především otvoru po kosti. Totéž uděláme i s pestem. Kůži vynecháme, jelikož by se na ní pesto při pečení spálilo. Ostrým nožem následně vytvoříme do kůže a tuku pod ní cca 0,5 – 1 cm široké zářezy (snažíme se o co nejmenší porušení masa), a vetřeme do nich druhou polovinu koření (pepř + kmín) a také sůl. Plec obrátíme kůží dolů, a na několika místech ji svážeme, aby získala před pečením pěkný tvar. Cílem je, aby maso bez kůže „vykukovalo“ co nejméně, a vypékala se jen kůžička.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Dvě větší cibule pokrájíme na střední kostky, hodíme do pekáčku, vložíme na ni svázanou plec kůží nahoru, kosti, podlijeme 4dl hovězího vývaru, a vložíme do trouby předehřáté na 200°C, střední pozice roštu. Necháme cca 20 minut zatáhnout, poté posuneme pozici roštu o stupínek níž (u mě 2. pozice), snížíme teplotu na 160°C, a pečeme do měkka, další cca 2 – 2,5h. V druhé polovině pečení kůži občas poléváme výpekem, ve finále můžeme potřít sádlem či máslem, a je-li málo červená, hodit pečeni na pár minut pod gril.
Zatímco se nám selátko peče, připravíme si zelí. Cca 1kg hlávku bílého zelí omyjeme, rozčtvrtíme, odstraníme košťál, a zelí nakrouháme na struhadle na cca 2mm široké nudličky (můžeme použít i ostrý nůž). Měli bychom získat cca 800g krouhaného zelí, které vložíme do mísy, přidáme lžičku soli, promícháme, a necháme ho cca 15 minut odpočívat, aby ztratilo svůj objem, pustilo šťávu a změklo. Nejlépe v litinovém hrnci rozehřejeme 2 lžíce olivového oleje, přidáme 50g libovější gazdovské (slovenské) slaniny, 100g jemně pokrájené cibule, proužek citronové kůry z BIO citronu, a restujeme, dokud nezačne cibule lehce růžovět. Přimícháme zelí i se šťávou, kterou pustilo a podlijeme 2dl kvalitního bílého vína s výraznější kyselinkou (např. Müller-Thurgau). Promícháme, přiklopíme poklicí, a na mírném plamenu dusíme cca 15-20 minut. Následně pečlivě vmícháme 1 jemně ustrouhaný syrový brambor – cca 100g, přiklopíme, a za občasného promíchnutí dusíme dalších 5-10 minut. Jemné zelí pak dochutíme šťávou z ½ citronu a lžící cukru, případně špetkou soli, vše podřídíme naší chuti. Mělo by však zůstat chuťově svěží, ne kontrastně sladké nebo kyselé.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Selecí pečínku vyndáme z trouby i pekáče na talíř či prkénko, přikryjeme alobalem, a necháme 20 – 30 minut odpočívat, aby se šťáva v masánku rovnoměrně rozložila. Tento čas využijeme k přípravě „knedlíčků“ a šťávy k selátku:
Recept na „knedlíčky“ je téměř totožný jako u žemlového knedlíku, jen se snažíme rohlíky krájet na menší kostičky (cca 1cm), pokud použijeme „běžný rohlík“, a ne nadýchanější „královský“, zvýšíme podíl mléka na 2dl. Plocholistou petržel můžeme také nahradit 6 – 10 lístky medvědího česneku (můj případ). Z výsledné směsi vytvarujeme 12 kuliček, které klademe do košíčků na muffiny. Pokud nemáme ty silikonové, použijeme klasickou muffinovou formu, kterou vyložíme košíčky papírovými. Teplotu trouby zvýšíme na 180°C, a spolu s „muffin - knedlíčky“, které potřeme rozpuštěným máslem, do ní vložíme i misku s horkou vodou, aby bylo v troubě vlhko (mně se miska vešla na plech s košíčky). Pečeme do zezlátnutí, cca 20 minut, po vytažení „knedlíčky“ můžeme opět lehce potřít máslem.
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zatímco maso odpočívá a „knedlíčky“ se pečou, dokončíme si silnou šťávu, která u vepřa, knedla, zela, nesmí chybět. Pekáček s výpekem z masánka zahřejeme a za stálého míchání a seškrabování případných usazenin, výpek vyredukujeme až na tuk. Ten lžící odstraníme (chceme přeci jarní verzi), a tmavou redukci zalijeme 1,5dl hovězího vývaru. Krátce povaříme a přecedíme. Chuť bude velmi silná, slanější. Nakonec jen lehce ohřejeme zelí, v troubě nahřejeme talíře, a můžeme podávat!
Na talíř položíme šťavnaté plátky mladého selátka ochucené pestem z medvědího česneku, přidáme jemně kyselkavé zelí s vůní slaninky, a také náš „knedlíček“ s křupavou kůrkou, vonící máslem. Vše podtrhneme silnou šťávou z výpeku, která dodá nejen pečínce ten správný chuťový směr. :-)
 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ačkoliv by vepřo, knedlo, zelo, zcela jistě doplnilo orosené plzeňské, k této lehčí – jarní úpravě, doporučuje sommeliérka VinoDoc.cz, paní Helena Baker, víno Basilicata Bianco "Manfredi" IGT, z vinařství Terre degli Svevi, pyšnící se kulatou chutí a vůní připomínající hrozny muškátu a citrusové plody. Jedná se o kupáž odrůd Müller-Thurgau a Tramín, v poměru 3:1. Věřím, že vám bude také chutnat!

6 komentářů:

  1. Mňam, tak to muselo být opravdu dobré :)
    Hned bych se pozvala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Hanino! :-) Že bych zavedl další degustační porcičky? ;-) Možná jednou něco "zasílatelného" vymyslím! ;-) P.

      Vymazat
  2. Jůůůůů, luxus a noblesa! Opravdu profesionální a krásné! Hezké velikonoční svátky Vám přeji, těším se na další specialitky a děkuji! Milena:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Mileno, jsem rád, že selátko zaujalo. I já Vám přeji krásný zbytek Velikonoc a nádherné jaro! :-) P.

      Vymazat
  3. Já jsem se teď tak zasnila... Ač jsem se toulala, kde se dalo, na medvědí česnek jsem nenarazila. Nádhera, která voní až ke mně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Meg! :-) Já mám pár rostlinek na balkoně, které vždycky přezimují ve sklepě - odsud i ty kvítky. Také doporučuji zahradnictví Chládek, pokud budete v Praze, nebo již natrhané lístky z Makra. No a samozřejmě trhy. Je fakt, že je to vždy o štěstí. Držím palce, ať seženete! P. :-)

      Vymazat